Americký západ, Jižní Dakota, 1823. Místo a čas s hodně relativní
hodnotou lidského života. Zkušený lovec a trapper Hugh Glass (Leonardo
DiCaprio) je se svým synem na výpravě s lovci kožešin. Uprostřed
hlubokých lesů vzdorují nečekaným útokům indiánů a musí na své pouti
překonávat nemilosrdnou, zatím nezmapovanou krajinu plnou nástrah.
Glassovi se stává osudným střet s rozzuřenou samicí medvěda grizzlyho.
Medvědí útok sice přežije, ale je těžce zraněný a lovecká výprava se
musí rozdělit. Zatímco většina lovců pokračuje v cestě, s Glassem a jeho
synem zůstanou jen dva muži, John Fitzgerald (Tom Hardy) a Jim Bridger
(Will Poulter). Ti více méně jen čekají, až zemře, aby jej pak pohřbili a
mohli pokračovat v cestě. Ale zraněný lovec stále neumírá, a tak se
Fitzgerald rozhodne čekání na nevyhnutelné zkrátit. Při pokusu o
nedobrovolnou eutanázii ho však přistihne Glassův syn, kterého
Fitzgerald zabije. Ještě živého Glasse pak zahrabe v hrobě a spolu s
Bridgerem zmizí. Jenže Hugh má hodně tuhý kořínek. V naprosto zuboženém
stavu vyleze z vlastního hrobu, zoufale se potácí čarokrásnou, ale zcela
lhostejnou krajinou. Při životě jej drží především nenávist a touha po
odplatě. Musí překonat brutální zimu a hlad, divoké řeky, bojovné
indiánské kmeny a dokonat svou pomstu. (CinemArt CZ)
Když jsem v sálu čekala, než začne film, bylo úterý po Oscarech a celý svět se konečně zbavil vtípků ohledně Leonarda DiCapria. Takže jsem věděla, že jdu na film, který mu konečně přinesl tu zázračnou zlatou sošku, která by určitě někoho zabila, kdybyste ho s ní praštili po hlavě (divná myšlenka, já vím, ale koukáte tu někdo na How To Get Away With Murder?!) V průběhu filmu jsem si také uvědomila, proč mě tento film lákal už od počátku promítání.
Mám ráda příběhy, kde se lidé, navzdory okolnostem (svým zraněním, které by každého jiného skolila, pokořila, ponížila, zabila) rozhodnou dál žít, a prostě, jednoduše řečeno, také dál žijou.
Příkladem takové postavy je například Joshua Graham z Fallout: New Vegas. Což logicky znamená, že moje tumblrová i twitterová adresa je pojmenovaná po něm, mám jeho gif v menu na tumblru, je to prostě moje ultimátní fiktivní láska (dobře, má kompletně popálené tělo, takže asi nebude moc atraktivní pod všemi těmi obvazy, ale má zároveň i hot voice - get it - I hold a burning passion for him).
A takovou postavou je i Hugh Glass. Poté, co mu Fitzgerald zavraždí syna, se vydá na strastiplnou anabázi, kde si projde snad vším, co na vás divočina může vyplivnout, jen aby toho padoucha (Toma Hardyho) dopadl a zakroutil mu krkem.
Samotný film byl inspirovaný podle skutečné události. Hugh Glass byl opravdový - stejně jako ve filmu to byl hraničář a obchodník s kožešinami, a stejně jako ve filmu přežil medvědí útok. Avšak narozdíl od filmu neměl žádného poloindiánského syna, a narozdíl od filmu dokonce ani nezabil Fitzgeralda. Je těžké říci, co je více katartické, ale co se týče příběhu Glasse, kterému byl zavražděn syn, asi to bude opravdu smrt Fitzgeralda jeho rukou. V "reálném" příběhu si Glass také prošel onu strastiplnou cestu nejen za dopadením Fitzgeralda, ale také Bridgera, který byl narozdíl od filmu informovaný až moc dobře. Glass je tedy našel, střetli se - a on ušetřil jejich život. To zní taky jako fajn příběh, ne? Ten konec s odpuštěním možná pro některé nevyzní jako taková katarze, ale pro mě ano. Na druhou stranu je těžké posoudit, jestli tomu tak opravdu bylo, nebo jestli to je jenom smyšlená část legendy, která o Glassovi panuje.
Je poněkud smutné, že Glassův život skončil i přes útok toho zatraceného medvěda násilnou smrtí. Řekli byste si, přežil tohle, tak přežije všecko, nebo ne? Bohužel, útok indiánského kmene Arikara roku 1833 prokázal opak.
Samotný život a osud Hugha Glasse je pro mě naprosto fascinující, a stejně tak pro média, takže jeho příběh byl před Revenantem zfilmován a popsán již několikrát. Můžeme polemizovat, čím se Revenant liší - rozhodně zde došlo k jisté alternaci jeho příběhu, jak jsem již říkala. Zároveň film ale nabízí fascinující a dechberoucí pohled na americkou divočinu, která asi film dělá tím, čím je. Myslím, že pokud na tento film nepůjdete do kina, asi si ho tak neužijete, protože jeho vizuální stránka ho dělá vskutku jedinečným.
Asi to nebude každého šálek kávy. Můj šálek kávy je ale vždy temně, krvavě a brutálně naturalistický, takže já jsem si tenhle filmový zážitek vskutku užila.
Žádné komentáře:
Okomentovat