Rogue One: Star Wars Story je první z nové série samostatných
filmů Lucasfilmu. Vypráví příběh skupiny netradičních hrdinů, kteří se
dají dohromady, aby splnili odvážný a zdánlivě nemožný úkol: Ukrást
plány Hvězdy smrti.(Falcon)
Rogue One už od svého oficiálního odtajnění doprovází spoustu kontroverzních názorů. Ale ne, další Star Wars film s ženskou protagonistkou! A jedná se jen o nějaký vedlejší příběh k těm hlavním trhákům se světelnými meči a Jedii. Bude to kravina, nebude to kravina? Je však pravdou, že tu je aspoň jedná věc, která všechny navnadila, a tou byl náš starý dobrý kamarád.
Já za sebe mohu říci, že se mi film rozhodně líbil. Velmi příjemně mě překvapil a i jsme si se sestrou koupily kelímek. Ach, penízky, které si tak poctivě šetřím na Playstation 4, budete mi chybět. Rogue One rozhodně rozšiřuje Star Wars univerzum velmi poctivě a navazuje na 4. film, tedy vlastně na 1. film, takže se jedná o se-prequel. Myslím. Mám v těch pojmech zmatek.
Postavy jsou zde vykresleny velmi rychle, ale podle mého názoru to stačí. Hodně lidí si stěžuje, že si k nim za tak krátkou dobu nedokázaly vytvořit citové pouto, já se však přiznám, že já osobně jsem s tím jednoduše problém neměla. Nikdy nevím, jestli tyhle recenze čte publikum, které již film vidělo, či jestli se na film teprve chystáte, avšak je třeba říci, že konec je velmi drastický (obzvlášť pro ty postavy), a když na to koukáte, říkáte si - počkat, tohle je Star Wars? Oni zabili droida?!
Konec spoilerů.
Hlavní postavou je mladá slečna jménem Jyn Erso. Vlajky mi nedělají problém, když se dívám dolů, říká o Impériu a vyjadřuje tím svůj nezájem o aktuální dění, tj. Impérium devastující všechno živé. To jí pravděpodobně pro velkou část publika dělá lehce nesympatickou, ale představme si, že by její roli měl mužský protagonista. Nechci to říkat úplně jednoznačně, ale ženské protagonistky se v těchto rolích anti-hrdinů prostě a jednoduše stále musí osvědčit a lidé si na ně musí zvyknout. Jyn Erso přesto působí jako velmi dobrá hlavní hrdinka a stejně tak Cassian, který jí sekunduje. Rozhodně si také myslím, že si nejde neoblíbit všechny ostatní vedlejší postavy, které vás budou v Rogue One doprovázet. Jen se připravte na to, že pokud si je opravdu hodně oblíbíte, budete plakat.
Rogue One je vesměs politický film, i když by se hodně lidí hádalo, že tomu tak není. Hvězdné války se přeci odehrávají v galaxii "far far away" - Death Star rozhodně nemá symbolizovat sílu atomové bomby, Jyn Erso nemá symbolizovat člověka, který se nezajímá o aktuální dění a jen si žije svůj vlastní život. Co je však na filmu opravdu prominentní je naděje, protože rebélie jsou postavené na naději. A v tomto filmu vám tuto ideu rozhodně nebudou házet na prázdný talíř s trochu květnatou slovní oblohou - ne, oni vám to velmi efektivně předvedou. Naděje nejvíce vynikne v těch nejvíce beznadějných situacích. To je to, co Rogue One dělá pro Star Wars filmy, a také staví Novou naději do úplně nového světla. Ukáže vám, co je v sázce, a tím se ve finále prezentuje jako opravdu působivý válečný film. Přeci jen, Síla se tu vyskytuje právě jen ve formě naděje.
Podle mého názoru se jedná o film rozhodně zdařilý a mnozí ho i označují za lepší než Force Awakens (na což zase bohužel nemohu přistoupit, mám příliš moc ráda Rey). Každopádně bych ho velmi doporučila vaší pozornosti, pokud se zajímáte o Star Wars tak moc, jako já.
Žádné komentáře:
Okomentovat