Jak jinak pojmenovat tento článek, když jsme tady měli několikaměsíční prodlevu. Ups.
Na mojí obranu, v mém životě se teď toho stalo tolik, že jsem na blog neměla ani pomyšlení. A když jsem pak na něj už pomyšlení mít mohla, jaksi jsem ještě pořád zpracovávala ty předchozí události a poprvé jsem se k myšlenkám na blog dostala až v září. A k nějaké aktualizaci až teď, kdy bych měla číst povídku na zítřejší seminář. Takže v rámci prokrastinace se tady zase poslušně hlásím (pěkně jsem to dopracovala).
Co tak důležitého se tedy v mém životě dělo? No, především státnice. Přijímačky. Obhajoba bakalářky. Takové to vysokoškolské peklíčko!
Avšak nyní jsem již úspěšně na magisterském studiu a i když je toho hodně a je to náročné, zatím mě to baví.
Že bych se tedy asi mohla vrátit zpět na blog, že? U mě je ale prostě stále otázkou, co tady psát. A pokud se přiznám, já to vždycky chtěla směřovat k těm videohrám.
Takže mi dejte pár dnů na rozmyšlenou.
Snad těch pár dnů nebude další půlrok.